ISIDORUS modlitebník
Dnes je úterý, 26. září 2017    
Přihlásit se | Registrace







Nejnovější:
Každodenní modlitby
Střelní modtliby
Pobožnosti
Malý katechizmus
Soukromé modlitby
Křížová cesta
Nábožné písně
Litanijní modlitby
Mše svatá
Svátostí
Poezie
Zpět Zpět
Sedm svátostí Tiskni
sobota, 12 dubna 2008, 18:43
Přidal: (Admin)
1.Křest
2.Biřmování
3.Eucharistie
4.Pokání
5.Pomazání nemocných
6.Kněžství
7.Manželství


Poslední večeře
Poslední večeře
Svátost je účinným znamením milosti, tedy nejen pouhým symbolem, kterou ustanovil Ježíš Kristus a svěřil ji církvi, aby věřícím mohl udělovat božský život. Svátosti jsou součástí liturgie, kterou slaví církev jako kněžské společenství. Duch svatý připravuje člověka na přijetí svátosti Božím slovem a vírou, která toto slovo přijímá.

Ježíšova slova a jeho skutky přinesly spásu všem lidem, v moci velikonočního tajemství Ježíšovy smrti, vzkříšení a nanebevstoupení. Tento Ježíšův dar vlastního života církvi dále rozděluje též prostřednictvím svátostí. Svátosti jsou tedy pro církev, protože ji budují, a jsou z ní, protože v ní působí díky působení Ducha svatého. Tři ze svátostí (křest, biřmování, kněžství) vtiskují kromě milosti člověka znamení, skrze něž je člověk připodobněn Kristu a církvi; toto znamení je nezrušitelné (KKC 1121) a člověk je může přijmout pouze jednou.

Svátosti podle katolíků, jsou-li důstojně slaveny ve víře, udělují milost, jíž jsou znamením (Tridentský koncil, DS 1605-6). Tento účinek pochází z toho, že v nich působí sám Kristus; on křtí, on v nich působí. Protože Bůh Otec vždy vyslyší modlitbu svého Syna, tvrdí církev, že svátostí působí ex opere operato (prostým udělením), tedy z moci Kristova spásného díla, vykonaného jednou provždy (KKC 1128). Svátost se tedy podle katolického pohledu neuskutečňuje spravedlností člověka, ale Boží mocí. Plody svátosti však závisejí též na víře toho, kdo je přijímá.

Klasickou definici svátosti nabízí sv. Tomáš Akvinský ve své Teologické sumě (III,60,3): „Svátost je znamení připomínající minulost, totiž utrpení Páně; je znamením poukazujícím na plody, které v nás působí jeho utrpení, totiž milost; je prorockým znamením, které ohlašuje předem budoucí slávu.“

Kromě svátostí existují ještě svátostiny - bohoslužebné úkony, které nemají svůj původ v Novém zákoně a v ustanovení Kristem, avšak též působí milost. Patří mezi ně např. žehnání nebo pohřeb.
Ludzie onet.pl Digg Del.icio.us Technorati Wykop Śledzik Blip Flaker Facebook Tweeter Google Bookmarks Pinger

Rychlá navigace:

Doporučujeme:

Provozovatel:

© 2002-2015 Křesťanský Portál Svatého Isidora
Patrona Internetu a Internautů, ISSN 1803-1285
Vydavatel:
Consociatio S. Isidori Hispalensis, o.s.
Šéfredaktor:
Tomasz Adam Kaniewski
Zástupce pro českou sekci:
Jakub Sowinski
Adresa redakce:
Redakce Isidorus.Net,
ul. Šafránice 555,
547 01 Náchod;
Bankovní spojení:
Poštovní spořitelna
221929497 / 0300
Projekt a zpracování:


Česká verze Wersja polska

0.02803802