ISIDORUS katecheza
Dzisiaj jest poniedziałek, 2. grudnia 2024    
Bł. Rafała Chylińskiego, prezbitera
Logowanie | Rejestracja







Najnowsze:
Katecheza dla dzieci
Katecheza dla młodzieży
Katecheza dla dorosłych
Katecheza dla małżeństw
Powrót Powrót
Historická dokazatelnost Krista Ježíše Drukuj
poniedziałek, 21 kwietnia 2008, 1:59
Dodał: (Admin)
Abychom mohli skutečně býti Apoštoly Ježíše Krista musíme nejen si uvědomit, ale dokázat, že Kristus-člověk opravdu žil.

Tacitus
Tacitus
wikipedia
Málo kdo ví, ale dodnes o Kristu uchovalo se nejvíce spisu a to jen málo pozdějších než osoba o které vypravují. Nejstarší kopie spisů pocházejí z 2. století. Jen pro srovnaní věrohodnost manuskriptová Galijských válek Julia Cesara (o kterých nikdo nepochybuje) spočívá na devíti kopiích z 10. století po Kristu. Manuskripty Ilias přetrvaly v počtů 643 kusů. Nový Zákon jen v pouhých 20 tisících kopiích. Ve vnitřním kriteriu kopie Nového Zákona liší se mezi sebou praktický jen gramatikou, slovosledem, použitými slovy na určení některých skutečnosti. Naopak kopie Ilias a Valek Cesara často se podstatně liší mezi sebou.

Základním kriteriem pravdivosti historického faktu je objevování se jeho popisu v několika různých dílech ze stejné nebo blízké doby. I když tedy vyloučíme (což se neshoduje s historickou metodou) až čtyři dokumenty, jakými jsou Evangelia zůstává spousta dalších a to nekřesťanských zdrojů.

Jen z některých uvedeme citáty nebo odkazy, které shodují se s Evangelickým posláním o Kristu-člověku:

„Ježíš zvaný Kriste, tedy Mesiášem“
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18,3:3; 20,10:1
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Svetonius „Životy císařů“ 25:4
Tacitus „Letopisy“ 15,44

„Pocházel z Judska v Palestině“
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 20,9:1; 20,10:1
Lukian z Samostaty The Passing of Perefrinus, 12-13
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a;
Akta (listiny) Pilata citovaný Justinem Mučedníkem, Apologie první, 35

„Činil zázraky: uzdravoval nemocné a posedlé“
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Lukian z Samostaty The Passing of Perefrinus, 11-13
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a;
Akta (listiny) Piláta citovaný Justinem Mučedníkem, Apologie první, 35

„Byl považován za člověka pravého a moudrce“
Lukian z Samostaty The Passing of Perefrinus, 11-13
Mara Bar-Serapion, Syriac Manuscript,
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3

„Byl učitelem“
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Lukian z Samostaty The Passing of Perefrinus, 11-13
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a;

„Měl učedníky“
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a;

Název křesťane pochází od mesiánského titulu Ježíše
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Lukian z Samostaty The Passing of Perefrinus, 11-13
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Svetonius „Žívoty císařů“ 16:16
Tacitus „Letopisy“ 15,44

Židovští náčelníci odmítli Ho, a nechali ho popravit.
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Mara Bar-Serapion, Syriac Manuscript,
Lukian z Samostaty The Passing of Perefrinus, 11-13
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a;

Byl odsouzen k smrti za císaře Tibera (14-37), kdy prokurátorem Judska byl Pontius Pilatus (26-36).
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Akta (listiny) Piláta citovaný Justinem Mučedníkem, Apologie první, 35

Nikdo ho neobhajoval
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a;

Byl ukřižován
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Lukian z Samostaty The Passing of Perefrinus, 11-13
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Akta (listiny) Piláta citovaný Justinem Mučedníkem, Apologie první, 35
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a; (přidavá, že byl to v den Pesach)

Jeho smrt doprovázela velká tma.
Thallus cit. w: Julius Afrikanus, Extant Writings, XVIII, v: Ante-Nicene Fathers, sv. 6, str. 130.

Jeho učednici věřili, že vstal z mrtvých
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Svetonius „Žívoty císařů“ 16:16

Víra v Krista byla rozšířena již před koncem prvního století
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a, 107b;
Svetonius „Žívoty císařů“ 16:16
Thallus cit. w: Julius Afrikanus, (F.F. Bruce, The New Testament Documents, s. 113).

Co je zajímavé tak všechny tyto spisy souhlasí se spisy nosícími jméno Evengelii. Jejích historickou věrohodnost, díky různým historickým údajům (informace o císařích, místodržitelích, velekněžích apod.) nelze podcenit. Navíc evangelijní relace dnes pomáhají upřesnit data některých z nich.

K těmto relacím je nutné také připojit dopisy svatého Pavla, který uvádí následující fakta:
Ježíš byl z rodu Davida.
Byl prozrazený.
Byl vyslýchán.
Zemřel na kříži na naše hříchy.
Tělesně vstal z mrtvých třetího dne.
Po zmrtvýchvstání byl vídán také s dříve v něho nevěřícími:, tj. Pavlem, Jakubem bratrem Páně.

Pro obvyklou historickou výzkumnou metodu toto stačí a pouze ignorant může si dnes dovolit popírat život Ježíše Krista.

Uvedené příklady jsou navíc důkazem na božství Ježíše Krista. Totiž většina autorů všímá si, že Kristus byl člověkem pravým, bezúhonným. Jestliže tedy bezúhonný člověk mluví o sobě, že je Bohem, buď je bláznem, lhářem anebo opravdu Panem a Bohem, Synem Otce.
Ludzie onet.pl Digg Del.icio.us Technorati Wykop Śledzik Blip Flaker Facebook Tweeter Google Bookmarks Pinger


Waszym zdaniem: Dodaj komentarz Zobacz wszystkie (1)
Aby dodać komentarz, proszę się zalogować.
Logowanie:
Użytkownik: Hasło: Pamiętaj!   
   Zarejestruj się
oprava (Odpowiedz) 10.4.2013 19:23
Alexandra003
Len by som chcela opravit uvedeny zdroj - myslim, ze to nie je "Lukian z Samostaty - The Passing of Perefrinus" ale "Lukianos zo Samosaty - The Passing of Peregrinus" (O Peregrinovej smrti)

Na skróty:

Polecamy:

Stopka wydawnicza:

© 2002-2015 Chrześcijański Portal Świętego Izydora
Patrona Internetu i Internautów, ISSN 1803-1285
Wydawca:
Consociatio S. Isidori Hispalensis, o.s.
Redaktor naczelny:
Tomasz Adam Kaniewski
Adres redakcji:
Redakcja Portalu św. Izydora,
skrytka pocztowa 59,
57-350 Kudowa Zdrój
Konto bankowe:
Fortis Bank Polska, O/Wrocław
73 1600 1156 0004 0601 7389 6080
Projekt i wykonanie:


Česká verze Wersja polska

0.02396297